Tento soubor obsahuje veškeré informace o tlhIngan Hol, které se mi podařilo sehnat. Počítám s jeho průběžnou aktualizací. JB®

Stručný úvod do klingonštiny aneb jak se naučit základy tlhIngan Hol bez cesty na Qo’noS

1. Výslovnost

Přesně popsat „zvuky“ klingonštiny je docela obtížné, protože klingonština nezní jako některý z pozemských jazyků. To, co zde bude následovat, je stručný nástin výslovnosti. Nejlepší způsob, jak se naučit správně klingonsky vyslovovat, by asi bylo odletět na menší výlet někam na klingonské území (jenže zkuste zavolat na informace, kdy že asi něco letí na Qo’noS. Chvíli by se s vámi asi dohadovali a pak by vás odkázali na jistého docenta Chocholouška z Prahy Bohnic).
Systém výslovnosti použitý v následujícím textu vychází z pozemské angličtiny, takže pokud docela obstojně válíte v jazyce Shakespearově (no, místy si vystačíte i s jazykem mistra Jana), tak snad nebudete mít problémy a vaše výslovnost bude skoro jako klingonská.

Souhlásky

b. Jako v anglickém „bronchitis“, tedy takové to normální české [b] .

ch. Jako v anglickém „chew“, tedy takové normální české [č] .
D. Trochu jako „d“ v anglickém „android“ nebo „dream“, ale vytváří se jinak. Místo toho, aby byla špička jazyku těsně u zubů, jako je tomu u obyčejného „d“, je špička jazyka zhruba v místech těsně před začátkem měkkého patra. V této pozici vyslovíme „d“.
gh. Tak pro tuhle souhlásku nemá čeština ani angličtina žádný ekvivalent. Jazyk dejte do pozice, jako byste chtěli říct „g“, ale vyslovíte najednou „g“ a „h“. Výsledkem je takové [gh], kde to „h“ se skoro ztrácí, je nevýrazné.
H. Tohle je něco, co angličtina nemá, ale čeština se tím chlubit může – prachobyčejné české [ch], třeba jako Chomutov nebo Chotěboř. Pokud přece jen chcete nějaký zahraniční vzor, tak jako „j“ v mexickém městě Tijuana [tichuana].
j. Jako v anglickém „junk“, v češtině tedy [dž].
l. Jako anglické „lunge“, české [l], ne [el].
m. Jako v anglickém „mud“, české [m], ne [em].
n. Jako v anglickém „sunspot“, české [n], ne [en].
ng. Tady má zase výhodu angličtina, v češtině se totiž tento zvuk nevyskytuje. V angličtině se skrývá za „ng“ třeba na konci slova „furlong“. Zapisuje se jako h a vyslovuje se [ng], kde „g“ se vyslovuje jen slabě a nosově, nikdy není dokončena tvrdá fáze „g“. Tento zvuk se špatně vysvětluje, kdo umí anglicky, pochopí už ze symbolu (není to přesně sice ten, co se používá ve slovnících, ale je to nejbližší vhodná náhrada, kterou nabízí moje fonty).
p. Jako v anglickém „parallax“ nebo „paradox“ a české [p] s následující poznámkou – klingonské „p“ je doprovázeno „pufnutím“ úst, takže zní skoro jako [pfch], vyslovuje se ale stále [p]. Pozor! Dávejte si pozor, aby nebyl dotyčný se kterým konverzujete poprskán!
q. Vyslovuje se jako české [k], ale jazyk je v následující pozici – většina se ho dotýká patra takřka u uvuly (čípku). Vyslovené [k] je doprovázeno menším „pufnutím“, takže to vypadá, jako by to bylo zakašlání.
Q. Je rozšířením klingonského „q“. Stejná pozice jazyka, jen je razantnější a vyslovuje se spíše jako [kh] nebo [kch].

r. Jako české [r].
S. Něco mezi českým [s] a [š], jazyk jako při „D“, jen se vysloví [s], ostatní už přijde samo.

t. Vyslovuje se jako české [t], jen je podobně jako „p“ doplněno pufnutím, takže zní zase jako [tch].
tlh. Jazyk umístěte jako při „t“, ale odtáhněte tváře (trošku si zahrajte na „syslíka“). Při vyslovení [t] z vás vypadne něco jako [tchl]. U tlh platí varování od klingonského „p“ – pozor na prskání.
v. Zhruba jako české [v], v angličtině jako v „demonstrative“ nebo „vulgar“.
w. Obvykle se vyslovuje jako něco mezi „w“ v anglickém „worrywart“ [v] nebo „cow“ [u].
y. Zhruba něco mezi [ij] a [j].
‘. Mezi dvěma souhláskami působí jako menší pomlčka, na konci slova za samohláskou často působí její tiché zopakování jako ozvěny. Pokud ‘ následuje na konci slova w nebo y, je často jako ozvěna šeptáno u nebo i. Někdy je před opakovanou souhláskou vložen zvuk znějící podobně jako gh. Taková tvrdá ozvěna je pak obzvláště patrná, pokud je řečník velmi rozrušený nebo rozzlobený.

Samohlásky

a. Jako české [a] potažmo [á].
e. Jako české [e] potažmo [é].
I. Jako české [i] za některých (ne příliš objasněných) okolností může být vyslovováno také [í].
o. Něco mezi [eu] a [ou]. V angličtině jako „mosaic“.
u. Jako české dlouhé „u“, čili [ú].

Nezapomínejte, že když je samohláska následována w nebo y, pak kombinace písmen nemusí vyjadřovat přesnou výslovnost:

aw jako české [au]
ay jako české [ai] až [aj]
ey jako české [ei] až [ej]
Iy jako české [í]
oy jako české [oi] až [oj]

uy je zhruba [úi]
ew je zhruba [eú]
Iw je zhruba [iu]

Přízvuk

Každé klingonské slovo s více než jednou slabikou obsahuje jednu slabiku přízvučnou. Přízvučná slabika je řečená poněkud vyšším hlasem a s větším důrazem než nepřízvučná.
U slovesa je přízvučnou slabikou většinou sloveso samotné, narozdíl od předpon a přípon. Pokud je ale přípona ukončená „‘“ oddělena od slovesa nejméně jednou další příponou, pak je přízvuk jak na slovese, tak na této příponě. Navíc, pokud má být zesílen význam některé koncovky, přízvuk se může na tuto slabiku přesunout. Přízvuk mají často přípony indikující negaci nebo důraz, stejně tak i přípona tázací.
U podstatných jmen je přízvučná slabika obvykle právě před první příponou podstatného jména. Pokud je přesto přítomná slabika končící „‘“, pak je obvykle přízvučná. Pokud jsou v řadě dvě slabiky končící „‘“, jsou obě rovněž přízvučné.
V neposlední řadě je nutné zmínit, že existují slova, která pravděpodobně mají různé přízvučné vzory, kdy je přízvuk jednou na jedné slabice a podruhé na jiné. Výše zmíněný systém s tímto sice nepočítá, ale pokud jsou jeho pravidla dodržena, pak se přízvuk přilepí na vhodnou slabiku.
Poznámka: v systému použitém k zápisu klingonštiny v tomto souboru není přízvuk zaznamenán!

2. Nástin gramatiky - úvod

Není možné kompletně popsat klingonskou gramatiku v rozsahu daném tímto stručným úvodem do klingonštiny. To co následuje, je pouze nástin klingonské gramatiky. Ačkoliv v něm není obsaženo několik bodů, umožní studentu klingonštiny porozumět, co Klingon říká a odpovědět srozumitelným, leč možná hrubým způsobem. Většina Klingonů ovšem mnohdy nepozná rozdíl.

V klingonštině jsou tři základní slovní druhy: podstatná jména, slovesa a vše ostatní.

3. Podstatná jména

V klingonštině je několik druhů podstatných jmen.

Jednoduchá podstatná jména

Jednoduchá podstatná jména jsou stejně jako v češtině samotná slova, např. DoS - cíl nebo QIH - destrukce.

Složená podstatná jména

Složená podstatná jména jsou sestavena z více než jedné části.

Složeniny

Složeniny se skládají ze dvou či tří podstatných jmen za sebou, třeba jako anglické earthworm = žížala (earth = Země,worm = červ). Příkladem v klingonštině může být podstatné jméno jolpa' = přenosová místnost, skládá se z jol = přenosový paprsek a pa' = místnost.

Sloveso s příponou "-wI'"

Druhý typ složených podstatných jmen se skládá ze slovesa a přípony "ten, který dělá / věc, která dělá". V češtině se něco v této podobě nevyskytuje, sáhnu pro příklad do angličtiny. Přípona "-wI'" je takřka totožná s příponou "-er" v angličtině (např. builder - one who builds = stavař - ten co staví).
Př:
- baHwI' "střelec" vzniklo ze slovesa baH "střílet (torpédo)" a přípony -wI' "ten co dělá". baHwI' by se mohlo přeložit "ten, co střílí".
- So'wI' "maskovací zařízení" vzniklo ze slovesa So' "maskovat" a přípony -wI' "věc, která dělá". So'wI' je "věc, která maskuje".
Podstatné jméno vytvořené ze slovesa přidáním -wI' je plnohodnotné podstatné jméno, takže může být použit spolu s jinými při tvorbě složenin.

Př:
tIjwI'ghom => tIjwI' + ghom => tIj + -wI' + ghom.

Poznámka: Toto pravidlo se nedá vzít všeobecně. Příkladem může být slovo "válečník". Nepochází z klingonského veS - válčit a -wI', kdy by vzniklo podstatné jméno veSwI' (ten, kdo dělá válku). Klingonské slovo pro válečníka je SuvwI' (Suv = bojovat). Nejlepším ekvivalentem je "bojovník", ale v klingonských očích jsou všichni bojovníci válečníky.

Další složená podstatná jména

Je docela dost klingonských podstatných jmen, která se skládají ze dvou či tří slabik, ale nepatří do předchozích dvou skupin složených podstatných jmen. Tato podstatná jména pravděpodobně vznikla z jednoduchých podstatných jmen, ale jedno či více z podstatných jmen tvořících složeninu se "ztratilo v propadlišti dějin" a jeho význam není znám.
Například 'ejDo' znamená hvězdná loď. Slabika 'ej se rovněž vyskytuje v 'ejyo' - Hvězdná flotila. Přesto v klingonštině nejsou žádná slova 'ej, Do' nebo yo', která by měla cokoliv s Hvězdnou flotilou, hvězdnými loděmi, Federací nebo vesmírnými dopravními prostředky všeho druhu (ačkoliv yo' znamená flotila). Vypadá to, že Do' je staré klingonské slovo pro vesmírné plavidlo (současné je Duj), které není použito nikde kromě 'ejDo'. Bez dalšího studia to však zůstává jen domněnkou.
 

Přípony

Všechna podstatná jména, ať prostá či složená, můžou být následována jednou či více příponami. Pokud se u podstatného jména vyskytuje více jak jedna přípona, musí být uvedeny v určitém pořadí. Přípony mohou být tříděny podle pořadí za podstatným jménem. Celkem rozlišujeme pět tříd přípon, které jsou pro snadnější orientaci označeny jako Přípony 1-5. Při použití s podstatným jménem, mají tuto formu:

podstatné jméno-1-2-3-4-5

V každém případě, kdy je podstatné jméno následováno více než jednou příponou, každá přípona musí následovat podstatné jméno ve stejném pořadí jako jejich třída. Pokud je tedy podstatné jméno následováno příponou třídy 2, 3 a 5, musí být tyto přípony uspořádány v tomto pořadí. V případě, že má podstatné jméno jen jednu příponu, pořadí tříd nemá samozřejmě žádný efekt.
Pro každou třídu jsou zde alespoň dvě přípony. Nikdy nesmí být použity dvě přípony stejné typové třídy v jednu chvíli u jednoho podstatného jména. To znamená, že například podstatné jméno nemůže být následováno třemi příponami třídy 3.

Typ 1 - augmentativ/zdrobnělina

-'a' augmentativ. Tato přípona indikuje, že podstatné jméno je větší, důležitější nebo silnější, než by bylo bez přípony.

Př:
SuS (vítr, vánek) --> SuS'a' (silný vítr)
Qagh (chyba) --> Qagh'a' (obrovská bota!)
woQ (síla) --> woQ'a' (nepřekonatelná síla)

-Hom zdrobnělina. Je opakem augmentativní přípony. Indikuje, že podstatné jméno je menším, méně důležitým nebo slabším než bez přípony.

Př:
SuS (vítr,vánek) --> SuSHom (slabounký vánek, vítr, že se sotva pohne lísteček)
roj (mír) --> rojHom (krátké příměří)

Typ 2 - číslo

-pu' toto je přípona množného čísla pro bytosti schopné použití jazyka nebo mající inteligenci. Nepoužívá se pro nižší formy života nebo neživé věci.

Př:
yaS (důstojník) --> yaSpu' (důstojníci)

-Du' toto je přípona množného čísla pro části těla jakékoliv živé bytosti bez ohledu na její stupeň vývoje. V některých dialektech často označuje také malá zařízení.

Př:
tlhon (nozdra) --> tlhonDu' (nozdry)

-mey toto je obecně použitelné přípona množného čísla. Může být použita na jakékoliv podstatné jméno, s výjimkou těch, která označují části těla.

Př:
yuQ (planeta) --> yuQmey (planety)

Jsou známy případy porušení těchto pravidel, hlavně pak v klingonské próze. Použití těchto přípon mimo meze vymezené pravidly zatím není příliš prozkoumáno a všem studentům klingonštiny je důrazně doporučeno dodržovat tato pravidla.

Použití těchto přípon však není jediný způsob, jako dostat podstatné jméno do množného čísla. V klingonštině je to možné provést ještě pomocí zájmena, slovesné předpony nebo celého slova. Použití zájmen se může stát matoucím, protože jistá zájmena mají dva i více možných významů.
Konečně, existují jistá podstatná jména, která jsou už v množném čísle a tak nikdy nevyžadují příponu. Jejich protějšky v jednotném čísle se od těch v množném čísle liší také:

S ve své podstatě plurálními podstatnými jmény je gramaticky zacházeno jako s podstatnými jmény singulárními, takže na ně odkazují singulární zájmena.

Typ 3 - Kvalifikace

Přípony tohoto typu indikují vztah mluvčího k podstatnému jménu nebo jak jistý si mluvčí je, že podstatné jméno je užito správně.

-qoq takzvaný. Tato přípona indikuje, že je podstatné jméno užito falešným nebo ironickým způsobem.
-Hey aparant. Tato přípona indikuje, že mluvčí si je docela jistý, že předmět na který je odkazováno podstatným jménem je jím přesně popsán, ale má pochyby.
-na' definit (jasný). Tato přípona je protějškem k -Hey. Indikuje, že mluvčí nemá žádné pochyby o přesnosti své volby slov.

Typ 4 - vlastnictví/upřesnění

Typ 4 je nejrozsáhlejší třída přípon podstatných jmen. Obsahuje všechny známé přípony vyjadřující vlastnictví, stejně tak jako přípony, které můžou být přeloženy jako "tohle" a "tamto".

-wIj --> moje
-lIj --> tvoje
-Daj --> jeho, její, jeho/její (střední rod)
-maj --> naše
-raj --> vaše
-chaj --> jejich

Když vlastněné podstatné jméno odkazuje na bytost schopnou použití jazyka, je pro vlastníka/držitele v první a druhé osobě použita zvláštní sada přípon:

-wI' --> můj
-lI' --> tvůj
-ma' --> náš
-ra' --> váš

Ačkoliv jsou gramaticky v pořádku, tyto přivlastňovací přípony by neměly být používány jako odkaz na jinou bytost schopnou řeči, s vyjímkou něčích mladých potomků nebo něčích nevolníků. Studenti klingonštiny by měli mít na paměti, že prohlášení o vlastnictví nadřazeného je považováno za silnou urážku!

Existují dvě přípony které indikují, jak blízko je mluvčí k předmětu, o kterém se mluví:

-vam --> tohle
-vetlh --> tamto



Když jsou použity s plurálními podstatnými jmény, nabývají tyto přípony následujících významů:

-vam --> tyto/tito
-vetlh --> tamty/tamta/tamti

Typ 5 - syntaktické příznaky

Tyto přípony indikují něco o funkci podstatného jména ve větě. Podměty a předměty věty v klingonštině jsou ve většině případů indikovány slovním pořádkem. Zatímco většina syntaktických příznaků je reprezentována celými slovy, výjimky jsou pokryty připojením předložky k požadovanému podstatnému jménu. Tyto předložky pak mají formu následujících přípon:

-Daq lokativ. Tato přípona indikuje, že se něco stalo, stává či stane v blízkosti podstatného jména, ke kterému je připojená. Normálně se překládá jako "k", "na" a "v".
-vo je překládána jako "z" nebo "od". Podobná jako -Daq, ale je používaná pouze pro akce, které směřují přímo od (nebo z) podstatného jména s příponou -vo.
-mo vzhledem k, následkem čeho. Je používána k označení které podstatné jméno je příčinou nějaké akce.
-vaD pro. Tato přípona indikuje, že připojené podstatné jméno je nějakým způsobem cíl nebo příjemce buď akce nebo osoby či věci for kterou akce nastává.
-'e' téma. Tato přípona indikuje, že podstatné jméno, ke kterému je připojena je tématem věty. Je to zdůraznění důležitosti slova.

Tyto přípony jsou také používány v konstrukcích pjméno-pjméno, které produkují dokonce ještě komplexnější struktury podstatných jmen. Jednoduše řečeno, když věta začíná podstatným jménem, pokračuje pořadí přípon připojeným k tomuto podstatnému jménu. Když je pak do sekvence přidáno další podstatné jméno, pořadí přípon jde opět od začátku.

Př:
jaghpu' yuQmeyDaq (na nepřátelské planety/na nepřátelských planetách)

jagh --> podst. jméno --> nepřítel
-pu' --> přípona typ 2 --> množné číslo
yuQ --> podst jméno --> planeta
-mey --> přípona typ 2 --> množné číslo
-Daq --> přípona typ 5 --> lokativ

Konečně, předložkové fráze jsou v klingonštině vytvářeny konstrukcemi pjméno-pjméno. Pojmy jako "nad" a "pod" jsou vlastně podstatná jména, nejlépe přeložitelná jako "oblast nad" a "oblast pod". V takových případech se lokativ objevuje po druhém podstatném jménu v páru.

Konstrukce pjméno-pjméno

Jak se tato struktura vlastně vytváří, je názorné z následující tabulky.

Konstrukce pjméno-sloveso

V klingonštině neexistují přídavná jména jako taková, ale používá se místo nich konstrukce pjméno-sloveso, kde sloveso vyjadřuje stav nebo kvalitu. Pokud je sloveso takto použito, následuje za podstatným jménem, které ovlivňuje.

Př:
be' 'IH překrásná žena
puq moH šeredné dítě

4. Slovesa

Klingonská slovesa jsou většinou jednoslabičná slova, která mohou být doprovázena několika příponami anebo předponami. Podobně jako u podstatných jmen, klingonská slovesa mohou přibrat některou z přípon určitého typu, jehož označení je opět založeno na pozici přípony za slovesem. Celkově je devět typů těchto přípon. Narozdíl od podstatných jmen však klingonská slovesa mohou přibrat předponu. Celkově pak struktura klingonského slovesa vypadá takto:

PŘEDPONA-SLOVESO-1-2-3-4-5-6-7-8-9

Slovesné předpony

Každé klingonské sloveso začíná jednou předponou, která indikuje kdo nebo co provádí akci popsanou slovesem a pokud je to vhodné, pak i kdo nebo co je příjemce akce. Jinými slovy, předpona u klingonského slovesa může vyjadřovat jak podmět, tak i předmět věty. Základní sada předpon je v následující tabulce:

Symbol (0) v tabulce znamená, že tato kombinace předmětu a podmětu je indikována nepřítomností předpony. Symbol *** označuje, že tu určitou kombinaci podmětu a předmětu nelze vyjádřit předponou a musí toho být dosaženo pomocí zájmena.
Před přehledem přípon ještě krátký příklad na použití předpon.

Př:

Qong (spát)

Zbývající formy předpon odkazují na podmět a předmět jako na dvě úplně odlišné entity.

Př:

legh (vidět)

V následující tabulce je přehled předpon používaných v rozkazech. To znamená, že se pojí s se slovesy při dávání rozkazů. Takový příkaz pak může být dán pouze v druhé osobě čísla jednotného (ty) i množného (vy). Nutno upozornit, že v jedné výjimce není předpona totožná jak pro jednotné tak pro množné číslo. Výjimka nastává v případě, kdy není předmět.

Při překladu by se nemělo zapomenout, že tato slovesa jsou spojena s přímým rozkazem, tudíž ve větě přeložené z klingonštiny je na konci vykřičník.

Př:

qIp (udeřit)

Slovesné přípony

Jak už bylo zmíněno, přípony klingonských sloves můžeme rozdělit do devíti skupin. Pravidla pro připojování přípon jsou stejná jako pro podstatná jména s jednou vyjímkou: v oficiální klingonštině nebyly zaznamenány složená slovesa, tak jak je tomu třeba u konfigurace pjméno-pjméno. Ačkoliv se toto může vyskytovat (a u některých dialektů se tak skutečně děje), ve slovesné struktuře oficiální klingonštiny se tento případ dosud neobjevil. Takže platí jedno sloveso na jednu slovesnou strukturu.

Typ 1: Sám (sebe) / Jeden druhého

-'egh sám (sebe). Tato přípona je použita k indikování skutečnosti, že akce popsaná slovesem ovlivňuje toho, kdo akci provádí, tedy podmět. Pokud je použita tato přípona, musí být použitá předpona indikující že sloveso nemá žádný předmět.

Př:
jIqIp'egh (Udeřil jsem se)
bIqIp'egh (Udeřil ses)
qIp'egh (on/ona/ono se udeřil/udeřila/udeřilo)

Je taktéž možné použít tuto příponu s příkazovými slovesy. Taktéž v tomto případě musí být použita přípona indikující žádný předmět.

Př:
yIja''egh (Řekni si!) / (ja' = říct)
peja''egh (Řekněte si!)

-chug jeden druhého. Tato přípona je používána pouze s podměty v množném čísle. Nejlépe je přeložena jako "jeden druhého" nebo "oba navzájem". Taktéž v tomto případě musí být přítomna předpona indikující žádný předmět.

Př:
maqIpchug (Udeřili jsme se/Udeřili jsme se navzájem)
SuqIpchug (Udeřili jste se/Udeřili jste se navzájem)
qIpchug (Udeřili se/Udeřili se navzájem)
peqIpchug (Udeřte se!/Udeřte se navzájem!)

Typ 2: Vůle / Sklon

Přípony tohoto typu vyjadřují jak hodně si může podmět volit u akce popsané slovesem, nebo jaký sklon má podmět k provedení akce.

-nIS potřebovat.

Př:
vIleghnIS (Potřebuji ho/jí vidět).
bISopnIS (Potřebuji jíst) / (Sop = jíst)

-qang ochotný/připravený.

Př:
Heghqang (Je ochoten(a) zemřít) / (Hegh = zemřít)
qaja'qang (Jsem ochotný (á) ti říct)

-rup připravený (živá bytost).

Př:
Heghrup (Je připraven zemřít)
galeghrup (Jsem připraven tě vidět/se s tebou setkat)

-beH připravený (zařízení).

Př:
pojbeH (připravený k analýze)
labbeH (připravený k odeslání dat)

-vIp bát se/obávat se.

Př:
choHoHvIp (Bojíš se mě zabít)
nuqIpvIp (Oni se bojí nás zasáhnout)

POZN: Ačkoliv je tato přípona při použití s předponou 'Já' nebo 'My' gramaticky správně, je při spojení s těmito předponami považována za kulturní tabu. Je přesto používána, ale pouze v próze nebo v urážce.

Typ 3: Změna

Přípony tohoto typu indikují, že akce popsaná slovesem je spojena se změnou stavu nebo záležitosti které existovaly před tím, než akce popsaná slovesem nastala.

-choH změna stavu, změna směru.

Př:
maDo'choH (Stáváme se šťastnými)
ghoSchoH (Začal(a) jít)

POZN: Druhý příklad označuje skutečnost, kdy on/ona šel/šla buď nikam (tedy stál(a)) nebo někam jinam, než byla věta vyslovena. Nezapomeňte, že překlad této přípony může být také 'stát se' nebo 'začít'.

-qa' pokračování. Použití této přípony oznamuje, že akce kdysi začala, byla zastavena a opět začala.

Př:
vInejqa' (Pokračuji v hledání; Opět ji/ho hledám)

Typ 4: Příčina

-moH udělat nějakým, zapříčinit, přimět. Přidáním této přípony dáváte najevo, že podmět zapříčiňuje změnu okolnosti nebo působí vznik nové okolnosti.

Př:
vIHoHmoH (Zabíjím ho/jí/to)
HIQoymoH (Nech mě poslechnout)

POZN: V poslední větě je možným překladem také "Přiměj mě k poslouchání". Tato věta navíc není požadavkem, ale příkazem.

Typ 5: Neurčitý podmět / Schopnost

Následující dvě přípony mají společné asi tak jen to, že jsou zařazeny do typu 5. V jednu dobu nesmí mít sloveso obě tyto přípony.

-lu' neurčitý podmět. Tato přípona oznamuje, že podmět je neznámý, neurčitý nebo obecný. Jiným způsobem jsou rovněž použity zájmenné předpony. Ty jsou použité k určení první, druhé nebo třetí osoby podmětu namísto předmětu. Každé sloveso s -lu' znamená 'Něco/někdo dělá něco mě/mu/jí/tomu/jim" na rozdíl od "Já/on/ona/ono/my děláme něco něčemu/nikomu".

Př:
Daqawlu' (Něco/někdo si tě pamatuje)

-laH umět, moci, být schopen

Př:
jIQonglaH (Já můžu spát)
choleghlaH (Můžeš mě vidět)

Typ 6: Kvalifikace

Tento typ přípon je významově příbuzný s příponami třídy 3 podstatných jmen v tom, že oboje ukazují, jak jistý si mluvčí je, co říká. Pokud je to aplikovatelné, vyjadřují míru jistoty popř. nejistoty. Do češtiny se můžou přeložit jako 'Já myslím, že..." nebo "Já předpokládám, že...", obzvláště v případě třetí přípony tohoto typu.

-chu' jasně, perfektně.

Př:
jIyajchu' (Rozumím jasně/perfektně).

-bej jistě, nepochybně

Př:
chImbej (Je to nepochybně prázdné)

-law' patrně, zřejmě

Př:
nuSeHlaw' (Zdá se že nás on/ona ovládá)

-ba' zjevně

Př:
nepwI' Daba' (On/ona zjevně lže) (nepwI' = lhář, Da - jednat způsobem, chovat se jako)

Typ 7: Vid

Klingonština nevyjadřuje minulé, přítomné nebo budoucí časy. Takové skutečnosti musí být vyjádřeny pomocí kontextu nebo pomocí dalších slov ve větě (třeba jako wa'leS - zítřek). Klingonština ovšem indikuje vid. Jinými slovy, zda akce je či není ukončena a zda se akce udála jen jednou nebo se opakovala. Absence přípony typu 7 určuje že událost je buď ukončena nebo neustále probíhá. Překládá se pak jako prostý přítomný čas, pokud není jinými slovy ve větě indikováno, že akce nastane v budoucnosti.

Akce, které se už staly nebo už byly dokončeny, jsou označeny následujícím:

-pu' perfektiv. Tato přípona indikuje, že akce je dokončena. Překládá se jako "mít něco uděláno".

Př:
Daleghpu' (Už jsi to viděl(a))

-ta' uskutečněno, uděláno. Tato přípona je totožná s -pu', ale je používána v případě, kdy je akce podniknuta záměrně. Indikace v tomto případě znamená, že někdo měl něco v úmyslu a opravdu tak učinil.

Př:
luHoHta' (Zabili ho/jí)

POZN: Pokud by zabití bylo nehodou nebo je výsledkem útoku, jehož cílem nebylo zabít určitou osobu, pak by v takových případech mělo být používáno -pu'.

Použití přípony -ta' může být nahrazeno speciálním slovesem, rIn (být ukončen), které vždy přibírá příponu -taH a žádnou zájmennou příponu. Výsledkem je sloveso rIntaH, které doslova znamená "pokračuje to v bytí dokončeným". Ačkoliv se překlad rIntaH a -ta' v podstatě totožný, většina překladů postrádá pojem úplného ukončení, který v sobě rIntaH obsahuje. Přípona -taH může být rovněž použita odděleně od rIn, jak je ukázáno níže.

-taH průběhovost, nepřetržitost. Tato přípona indikuje, že akce je právě probíhající.

Př:
nugnoStaH (Přibližuje se to k nám)

POZN: Přípona -taH může být také použita k určení, že sloveso použito k zesílení již použitého a vykonávaného příkazu.

Př:
yIjun (Provést únikový manévr!)
yIjuntaH (Únikový manévr!)

-lI' v průběhu. Tato přípona je totožná s -taH v tom, že indikuje že akce je právě probíhající. Rozdíl je v tom, že -lI' označuje, že aktivita má známý cíl nebo určitý ukončovací bod. Jinými slovy, akce postupuje k určitému cíli.

Př:
muje'lI' (On,ona,ono mi říká)

POZN: Je možné považovat -lI' za průběhového protějška k -ta' a -taH jako průběhového protějška k -pu'.

-q'est v průběhu vstříc negativnímu výsledku. Tato přípona se od ostatních liší v tom, že může být použita jako podstatné jméno. Samotné zvolání q'est! je společným elementem skupiny "barvitých metafor" všech klingonských dialektů. Může mít podobu Q'est!, ale v této podobě může také oplzle odkazovat na akt rozmnožování.

Př:
jIHoHq'est (Zabíjím se.)
Daleghq'est (Už jsi to viděl.)

Typ 8: Čest

Tato skupina obsahuje pouze jednu příponu. Je používána k vyjádření nejvyšší slušnosti nebo úcty a je používána pouze při oslovování nadřízeného, popř. někoho, kdo je na vyšším místě klingonské společenské, politické nebo vojenské hierarchie. I když to není oficiálně požadováno a v některých dialektech většinou ani používáno, pokud není řečeno jinak, je při hovoru se zjevně nadřazeným doporučeno tuto příponu používat. V takovém případě není její použití nebezpečné a toto je jedním z mála případů, kdy rodilý mluvčí "slušně" poskytne opravující informaci. To znamená, že pokud nechce, aby mu byla vzdávána úcta, řekne vám to.

-neS čest.

Př:
qaleghneS (Jsem poctěn, že se s vámi setkávám.)

POZOR: Existuje dialekt, ve kterém je tato přípona uznávána za urážku.

Typ 9: Syntaktické příznaky

Tyto přípony jsou podobné příponám třídy 5 podstatných jmen. v tom, co dělají s úlohou slovesa ve větě.

-DI' jakmile.

Př:
DaleghDI' (jakmile to uvidíš)

-chugh když.

Př:
choja'chugh (když mi řekneš)

-pa' před, předtím.

Př:
choje'pa' (předtím, než mi řekneš)

-vIS zatímco. Tato přípona je vždy používána s příponou sloves typu 7 -taH.

Př:
biQongtaHvIS (zatímco spíš)

-bogh který, která, které, což. Příznak vztažné věty.

-meH pro. Příznak účelové věty.

-'a' tázací. Tato přípona indikuje, že věta je otázkou, na níž se dá odpovědět ano/ne.

Př:
yaj'a' (Rozumí? (on/ona))
bIHoH'a' (Zabil jsi ho/jí?)

-wI' ten, který dělá; věc, která dělá. Tato přípona mění slovesa na podstatná jména (viz. sekce 3).

Př:
So'wI' (maskovací zařízení)
baHwI' (střelec)
joqwI' (zástava)

Mějte na paměti, že tyto přípony následují sloveso v pevném pořádku a že v jedné slovesné struktuře se může objevit pouze po jedné z přípon každého typu.

Existuje však další skupina slovesných přípon, které se tímto pravidlem neřídí. Nazývají se lengwI'mey, česky "poutníci". Poutníci jsou slovesné přípony, které nemají přesnou pozici a s jedinou vyjímkou se mohou objevit kdekoliv za slovesem. Tou vyjímkou je to, že nesmějí být za příponou typu 9.
Poutníci se dělí na dvě skupiny, zesilovací a negační. Jejich pozice je určena míněným smyslem věty. Jinými slovy, následují sloveso nebo slovesnou příponu, kterou chtějí zesílit nebo negovat.

-be' předpona ne-. Toto je obecná negační přípona. Následuje negovaný prvek.

Př:
qay'be' (to není problém; není problém)

Jak se mohou věty měnit při různém umístění -be' je vidět z následujících příkladů.

Př:
choHoHvIp (Bojíš se mě zabít.)
choHoHvIpbe' (Nebojíš se mě zabít.)
choHoHbe'vIp (Bojíš se mě nezabít.)

Přípona -be' nemůže být použita s příkazovými slovesy. Pro příkazová slovesa jsou použity následující přípona.

-Qo' Nedělej to! Tato přípona vyjadřuje zákaz.

Př:
yIja'Qo' (Neříkej mu/jí to!)

POZN: Narozdíl od -be' se pozice -Qo' nemění. Až na jednu vyjímku je vždy poslední příponou slovesa. Touto vyjímkou je opět přítomnost přípony typu 9. Navzdory přesnému umístění je považována za poutníka, protože je protějškem k -be'.

-Ha' zpět. Nejen, že tato negující přípona oznamuje, že něco není uděláno, ale také že nastala nějaká změna stavu. Jinými slovy, něco, co bylo před tím učiněno, je nyní odčiněno. Nejlépe je přeložena jako předpona "ne-". Může být také použita, když je něco uděláno špatně.

Př:
Do'Ha' (To je smůla)

Narozdíl od -be', -Ha' může být použito v imperativu.

Př:
yIchu'Ha' (vypni to!)

POZN: přípona -Ha' vždy okamžitě následuje sloveso a z neznámého důvodu je na ní v klingonštině odkazováno jako na poutníka, dokonce i když se objevuje stále na tom samém místě. Aby byla zachována tradice, je -Ha' klasifikován jako poutník.

-qu' zvýraznění.

Př:
yIHaghqu' (studovat ho/jí dobře)

Povaha poutníka přípony -qu' je ukázána v následujících příkladech.

Př:

pIHoHvIpbe'qu' (My se tě NEbojíme zabít)
pIHoHvIpqu'be' (My se tě neBOJÍME zabít)
pIHoHqu'vIpbe' (My se tě nebojíme ZABÍT)

-mo' protože. Tato přípona je identická s příponou -mo' typu 5 podstatných jmen a má stejný význam – kvůli, protože.

Př:
bIganmo' (Protože jsi starý(á)) (gan = být starý)
Heghpu'mo' yaS (Protože důstojník zemřel) (Hegh = zemřít, yaS = důstojník)

-jaj kéž. tato přípona je používána k vyjádření touhy nebo přání ze strany mluvčího, že něco se stane v budoucnosti. Pokud je použita, nesmí mít sloveso vidovou příponu typu 7. Přípona -jaj je často překládána jako kéž a nechť.

Př:
jaghpu'lI' Daghjjaj (Kéž vystrašíš své nepřátele)
tlhonchaj chIljaj (Kéž ztratí své nozdry)

-ghach nominalizér. Pojí se se slovesy, která nejsou schopna použití jako podstatná jména a jejich použití umožňuje.

Př:
lo'laHghach - hodnota (lo'laH - být hodnotný)

5. Ostatní slova

Přídavná jména

V klingonštině neexistují přídavná jména jako taková. Náhradou přídavných jmen je konstrukce sloveso-pjméno. Sloveso je následováno podstatným jménem, které je slovesem ovlivňováno.

Př:
puq Doy' (unavené dítě)
puq (dítě)
Doy' (být unavený)

Slovesný poutník -qu', jak už bylo zmíněno, může následovat slovesa s adjektivní povahou. Při tomto výskytu je pak -qu' překládáno jako "velmi".

Př:
Dujmey tInqu' (velmi velké lodě)
Duj (loď)
-mey (množné číslo)
tIn (být velký)
-qu' (zvýraznění)

Poutník -qu' může stejně tak modifikovat strukturu podstatných jmen.

Př:
Dujmeyqu' tIn (velmi mnoho velkých lodí)
Duj (loď)
-mey (množné číslo)
-qu' (zvýraznění)
tIn (být velký)

Zájmena

Navíc k příponám podstatných jmen vyjadřujících vlastnictví a zájmenným předponám sloves existuje skupina osmi zájmen, která jsou samostatnými slovy, mohou být tedy použita jako podmět i předmět. Je nutno připomenout, že klingonština nerozlišuje rody, takže mezi "on" a "ona" není žádný rozdíl, ale také se nesmí zapomenout, že jakákoliv bytost neschopná použití jazyka je považována za "to" (třeba váš oblíbený zvířecí miláček).

Tyto zájmena mohou být taktéž používána jako slovesa (včetně přípon) ve smyslu "Já jsem",
"Ty jsi", atd.

Př:

tlhIngan jIH - Já jsem Klingon.
bangwI' SoH - Jsi má/můj milovaný/milovaný
pogh 'oH - To je rukavice.
SajwIj 'oH - To je můj mazlíček (zvířátko).
naDev jIHtaH - Jsem zde/tady.

Pokud je podmětem podstatné jméno, následuje po zájmenu a přibírá koncovku -'e'.

Př:

qoH ghaH verengan'e'
Ten Fereng je blázen (Ten Fereng, on je blázen).

pongwIj 'oH Qugh'e'
Mé jméno je Kruge (Kruge, to je mé jméno).

SuvwI'pu' chaH tlhInganpu''e'
Klingoni jsou válečníci (Klingoni, oni jsou válečníci).

Zájmena třetí osoby jednotného čísla mohou být použita jako podstatná jména, ale pouze pro zesílení nebo pro zlepšení porozumění.

Př:
yaS vIlegh jIH = yaS vIlegh
Vidím důstojníka.

jIH mulegh yaS = mulegh yaS
Důstojník mě vidí.

ghaH vIlegh jIH = vIlegh jIH
Vidím ho/jí.

Pokud se podíváme na spojení "vIlegh jIH" a "vIlegh", zjistíme, že by obě mohly shodně znamenat "Vidím je" (slovesná předpona vI- je buď já jeho/jí nebo já je). Pokud toto nevyplývá z kontextu, musí se použít zájmeno.

ghaH vIlegh - Vidím ho/jí.
chaH vIlegh - Vidím je.

Zájmena nejsou používána v konstrukcích vyjadřujících vlastnictví způsobem jako podstatná jména. Místo toho je použita sada přípon podstatných jmen vyjadřujících vlastnictví.

Číslovky

Klingonská početní soustava byla původně trojková. Počítání probíhalo způsobem 1, 2, 3, 3+1, 3+2, 3+3, 2x3+1, 2x3+2, 2x3+3, 3x3+1, 3x3+2, 3x3+3, atd. Tento systém byl velice komplikovaný. V minulosti proto Klingoni převzali desítkový systém (pravděpodobně po setkání s pozemšťany). Ačkoliv se to neví jistě, stalo se to asi proto, aby lépe porozuměli vědeckým informacím jiných ras, než díky duchu spolupráce.

Klingonské číslovky jsou

0 pagh
1 wa'
2 cha'
3 wej
4 loS
5 vagh
6 jav
7 Soch
8 chorgh
9 Hut
10 wa'mah

Další číslovky se dají získat kombinací.

11 wa'mah wa' (deset a jedna)
12 wa'mah cha' (deset a dva)
20 cha'mah (dvě desítky)
30 wejmah (tři desítky)
100 wa'vatlh (jedno sto)
200 cha'vatlh (dvě sta)
1000 wa'SaD (jeden tisíc)
2000 cha'SaD (dva tisíce)

Čísla se tvoří jako v češtině:

5 347 = vaghSad wejvatlh loSmah Soch

Další elementy tvořící vysoká čísla jsou:

deset tisíců - neth
sto tisíců - bIp
milión - 'uy'

Čísla jsou používána jako podstatná jména. Jako taková, se mohou stát podmětem nebo předmětem nebo mohou modifikovat další podstatné jméno.

Př:

mulegh cha' - Dva mě vidí / Dva z nich mě vidí. (mulegh - oni mě vidí)
wa' yIHoH - Jednoho z nich zabij. (yIHoH - zabij ho/jí)

Poslední věta je gramaticky správně dokonce i bez wa', protože předpona yI- indikuje předmět v jednotném čísle. Číslovka wa' je zde použita pouze ke zvýraznění.

Číslovky jako modifikátory předcházejí podstatnému jménu, které modifikují.

Př:
loS pugpu' nebo loS pug - čtyři děti
vaghmaH yuQmey nebo vaghmaH yuQ - padesát planet

Z předchozích vět plyne, že přípony množného čísla (-pu', -mey) nejsou při použití podstatného jména s číslovkou nezbytně nutné.

Pokud je číslovka použita k číslování, namísto k počítání, následuje podstatné jméno. Rozdílnost použití demonstrují následující dvě věty. Ostatně, je to jako v češtině.

Př:
DuS wa' - torpédomet (číslo) jedna
wa' DuS - jeden torpédomet

Číslovky řadové se z normálních vytvoří přidáním přípony -DIch.

Př:
wa'DIch - první
cha'DIch - druhý
HutDIch - devátý

Číslovky násobné se tvoří přidáním přípony -logh.

Př:
wa'logh - jednou
cha'logh - dvakrát
Hutlogh - devětkrát

Tyto číslovky jsou ve větě zařazeny jako příslovce.

Příslovce

Klingonské příslovce se ve většině případů umisťují na začátek věty.

Některé důležité příslovce:
batlh (se ctí, čestným způsobem)
bong (náhodou, neúmyslně)
chaq (možná, třeba, snad, eventuálně)
chIch (záměrně, schválně, úmyslně)
DaH (nyní, teď)
Do' (šťastně)
loQ (mírně, nepatrně, trošku)
nom (rychle)
not (nikdy)
pay' (náhle)
pIj (často)
QIt (pomalu)
reH (vždy, vždycky)
rut (někdy)
tugh (brzy)
vaj (tak, tudíž, tedy, v tom případě, pak, proto)
wej (ještě ne)
qub' (málokdy, zřídka)

Př:
bong yaS vIHoHpu' (Náhodou jsem zabil důstojníka)
vaj Daleghpu' (Pak jsi to uviděl)

Existuje několik výjimek z pravidla o umisťování příslovcí.

První vyjímkou je příslovce neH - jenom, jen, pouze. Toto příslovce následuje sloveso, které modifikuje.

Př:
qama' vIqIppu' neH (Já pouze udeřil vězně.)

Narozdíl od ostatních příslovcí může neH následovat i po podstatném jménu. V takovém případě má neH význam "jediný", "samotný", "jenom" nebo "pouze".

Př:
jonta' neH (jenom motor)
vengDaq neH (jenom ve městě, ve městě samotném)

Poslední vyjímkou z pravidla o umisťování příslovcí na první místo je jay' - prudce, silně. Nejen, že toto slovo zesiluje cokoliv, co bylo řečeno, ještě celou větu "zvulgárňuje". Jako jediné příslovce je pak vždy umisťováno na konec věty.

Př:

qaStaH nuq jay' - Co se to dop..... děje?/Co se to k.... děje?/Co se to sakra děje?
(qaStaH - děje se, nuq - co?)

mIch 'elpu' jay' - Vstoupili do toho zas...... sektoru!/Vstoupili do toho zk........ sektoru!
(mIch - sektor, 'elpu' - vstoupili)

Pokud fungují jako zvolání, mohou se příslovce vyskytovat samostatně.

Př:
nom (Zrychli! Pohybuj se rychleji!)
wej (Ještě ne!)
tugh (Pospěš si! Honem!)

Spojky

Spojky jsou v klingonštině dvojího druhu – ty, které spojují podstatná jména a ty které spojují věty.

Spojky spojující podstatná jména, se píší po posledním podstatném jménu. Podívejte se na následující příklady.

Př:
DeS 'uS je (paže a noha)
DeS 'uS joq (paže nebo noha nebo obojí)
DeS 'uS ghap (buď paže nebo noha, ale ne obojí)
(DeS - paže, 'uS - noha)

Spojka podstatných jmen je má ještě další funkci. Pokud následuje po slovesu, pak má stejný význam jako české "také".

Př:
qaleghpu' je (také tě vidím/vidím také tebe)

To může být nejasné, přesné mínění spojky potom vyplývá z kontextu věty.

Kromě předchozích třech spojek existuje ještě jedna, která je pouze větnou spojkou.

'ach ale, takže, (a)však, nicméně, a přece.

Je nutno poznamenat, že v jednotlivých dialektech může mít jinou podobu ('a, 'agh, 'aH)

Zvolání

Normální výkřiky

ghobe' Ne! - reakce na otázku
Ha' Jdeme! Tak pojď!
HiSlaH Ano! - reakce na otázku
luq ano, oukej
maj dobře - vyjádření uspokojení
majQa' Velmi dobře! Skvěle!
nuqneH Co chceš? (pozdrav)
pItlh Hotovo!
Qo' Ne!, Odmítám!
SuH Připravený!
toH Aha! - při překvapení nebo úžasu
wejpuH Úžasný... - myšleno ironicky

Nadávání a urážení je klingonským uměním. Ve slovníku je mnoho nadávek a v mnoha případech není jisté jak je používat, ale některé jsou jistě adresné, zatímco další mají, zdá se, obecnější použití.

Př:

PetaQ
va
toDSaH
taHqeq
baQa'
yIntagh
Hu'tegh
Qovpatlh

Nutno připomenout, že příslovce jay' má také hrubý až vulgární charakter.

Vlastní jména

Klingonské jméno se skládá ze tří částí. První část je jméno rodové linie, ze které Klingon pochází, byl k ní připsán (sirotek) nebo které si vybral (pokud zakládá linii novou; velmi vznešený, ale často tragický akt, protože boj mezi rody je často krutý). Poslední část jména určuje jednotlivce z rodové linie. Narozdíl od pozemšťanů, klingonské prostřední jméno hraje velkou roli. Je primárně používáno k rozlišení tříd, ukazuje, jakého stavu jeho nositel je a kolik úcty by mu mělo být prokázáno. Klingon bez prostředního jména buď není dospělý nebo je vyvrhel nebo odvedenec bez hodnosti.

taI' nevykonal nic významného, ale chová se odpovídajícím způsobem a zaslouží si nějakou úctu.

veStaI' totéž co předchozí, ale vykonal nejméně jeden významný čin.

SutaI' vykonal několik významných činů. Většina velitelů lodí nebo pozemních jednotek má označení.

HSantaI' velká čest jak v činech, tak v rodové linii.

epetaI' pokud není použito jako urážka (starý muž, starý blázen), je zřídka kdy používáno pro Klingona, který není alespoň středního věku. Přidáním přípony -HSana' k tomuto označení získáme tak bizarní, že je používáno pouze jako urážka a nikdy v žertu.

Kromě dialektu Daqawlu' se toto označení používá ve všech dialektech. Při uvedení v Daqawlu' je urážkou. Pokud je v ostatních dialektech vynecháno, je urážkou. Většina Klingonů pyšně uvádí své označení cti při představování, skoro jako by to byl tichý výkřik vítězství.

Ačkoliv je struktura klingonského jména rozdílná, při zápisu je totožná s lidskou.

Př:
Qenn SutaI'ruStaSH
Qenn ---------------> druhé, rozpoznávací jméno
SutaI' ---------------> označení cti, prostřední jméno

ruStaSH ---------------> první, rodové jméno

6. Syntax

Věta jednoduchá

Základní struktura klingonské věty je PŘEDMĚT-SLOVESO-PODMĚT

Je to přesný opak pořádku v češtině (kdo,dělá,komu->podmět,sloveso,předmět), proto je nutné dbát velké opatrnosti při překladech. Podmět je osoba nebo věc provádějící akci popsanou slovesem a předmět příjemcem této akce. Důležitost pořádku je patrný z následujícího příkladu.

Př:
puq legh yaS - Důstojník vidí dítě.
yaS legh puq - Dítě vidí důstojníka.

V obou větách jsou identická slova: puq - dítě, legh - on/ona vidí jeho/jí, yaS - důstojník. Jediným způsobem, jak zjistit kdo se dívá na koho je pomocí slovního pořádku.

Pokud je podmět anebo předmět první nebo druhé osoby, předpona slovesa musí odpovídat.

Př:
puq vIlegh jIH - Vidím dítě. (vIlegh - já ho/jí vidím)
jIH mulegh puq - Dítě mě vidí. (mulegh - on/ona mě vidí)

Zájmena první a druhé osoby jsou v tomto typu vět používány jen zřídka a většinou jen pro zvýraznění, takže následující případy ilustrují obvyklejší typy vět.

Př:
puq vIlegh - Vidím dítě.
mulegh puq - Dítě mě vidí.

Věty rozkazovací používají stejných pravidel.

Př:
So'wI' yIchu' - Aktivujte maskovací zařízení! (So'wI' - maskovací zařízení, yIchu' - aktivujte to!)

Dos yIbuS - Zaměřte se na cíl (DoS - cíl, yIbuS - zaměřte se na to!)

yaSpu' tlHoH - Zabijte důstojníky! (yaSpu' - důstojníci, tlHoH - zabijte je!)

Jakékoliv podstatné jméno ve větě indikující cokoliv jiného než podmět nebo předmět přichází první, před předmět. Taková podstatná jména obvykle končí příponou typu 5.

Př:
pa'Daq yaS vIleghpu' - V místnosti jsem viděl důstojníka (pa'Daq - v místnosti, yaS - důstojník, vIleghpu' - viděl jsem ji/ho)

Otázky

Disjunktivní otázky (končící výrazy jako "ne?" nebo "není tomu tak?") jsou tvořeny s použitím slovesa gar (být přesný) s příponou -'a' (tázací). Toto slovo buď následuje sloveso nebo se vyskytuje na konci věty. Obě následující věty jsou správně.

Př:
De'Sov qar'a' HoD = De'Sov HoD qar'a'
Kapitán ty informace zná, ne? (De' - informace, Sov - on/ona to zná, HoD - kapitán)

Umisťování příslovečných elementů

Dříve se myslelo, že všechna příslovce (s vyjímkou Neh - jenom) se vyskytují na začátku věty. Toto je častý případ, ale ve skutečnosti příslovce předchází konstrukci předmět-sloveso-podmět. Je možné, aby element jiného typu předcházel příslovci. Většinou je to časový element (podstatné jméno nebo fráze znamenající dnes, zítra, v šest hodin, atd.).

Př:
DaHjaj nom Soppu' - Dnes jedli rychle. (DaHjaj - dnes, nom - rychle, Soppu' - oni jedli)

Příslovce může následovat předmět (ale stále předcházet slovesu), když má předmět příponu 'e'.

Př:
HaqhwI''e' DaH yISam - Najděte hned chirurga / Najděte chirurga, hned! (HaqwI' - chirurg, DaH - hned, yISam - najděte ho, jí)

Nepřímé předměty

Zatímco předmět slovesa je příjemcem akce, nepřímý předmět může být považován příjemcem. V klingonské větě nepřímý předmět předchází předmětu a má příponu podstatného jména typu 5 -vaD - pro. Tato přípona může být připojena jak k podstatnému jménu, tak k zájmenu.

Př:
yaSvaD taj nobpu' qama' - Vězeň dal důstojníkovi nůž. (taj - nůž, nobpu' - dal, qama' - vězeň)

chaHvaD Soj qemyaS - Důstojník jim přináší jídlo. (Soj - jídlo, qem - nosit)

Předložky

Dung - oblast nad, oblast nad hlavou
bIng - oblast pod
'em - za, oblast za
tlhop - před, oblast před
poS - vlevo
nIH - vpravo
Dat - kdekoliv, všechna místa - nikdy nemá příponu -Daq
naDev - tady, tady okolo - nikdy nemá příponu -Daq
pa' - tam, tam okolo, tam někde - nikdy nemá příponu -Daq
qoD - uvnitř
Hur - venku

Př:
nagh DungDaq - nad kamenem
nagh 'emDaq - za kamenem
nagh poSDaq - vlevo od kamene
jIH bIngDaq - nade mnou
SoH tlhopDaq - přede mnou
maH nIHDaq - vpravo od nás

naDev jIHtaH - Já jsem zde.
pa' SoHpu' - Byli jste tam.
Dat tlhIngan maHtaH - My Klingoni jsme všude.
jIH poSDaq peng vIlegh - Vidím torpédo vlevo ode mne.

7. Ořezaná klingonština

Předcházející nástin gramatiky se zabýval "přesnou" klingonštinou, tzn. klingonštinou, kterou byste se naučili v klingonské škole. V každodenním použití se však mluvená klingonština od této může velmi lišit. Obvykle jsou vypouštěny některé elementy řeči. S touto zkrácenou variantou řeči, která je nazývaná ořezaná klingonština, se setkáme hlavně v armádě, kde je potřebná rychlá komunikace.

Příkazy

Při dávání rozkazů může být vypuštěna předpona imperativu.

PK (přesná klingonština): yIbaH - Pal! (torpéda)
OK (ořezaná klingonština): baH

PK: wIy yIcha' - Zobrazit taktické zobrazení!
OK: wIy cha'
(cha' - zobrazit,promítnout)

PK: He chu' tIghoS - (Ná)sledovat nový kurs!
OK: He chu' ghoS
(He - kurs, chu' - nový, ghoS - (ná)sledovat kurs)

Jako rozkaz může sloužit samotné podstatné jméno a to v případě, kdy je (nebo by mělo být) zřejmé co s podstatným jménem vykonat.

PK: chuyDaH yIlaQ - Zažehnout trysky!
OK: chuyDaH
(chuyDaH - trysky, laQ - zažehnout, aktivovat)

PK: HaSta yIcha' - Zobrazit vizuální zobrazení!
OK: HaSta
(HaSta - vizuální obraz na monitoru)

Konečně, z příkazu mohou být také vypuštěny i syntaktické příznaky.

PK: jopla'Daq yIjaH - Jděte do přenosové místnosti!
OK: jopla' yIjaH
(jopla' - přenosová místnost, -Daq - lokativ, jaH - jít)

Není jednotné, kdy jsou přípony podstatných jmen useknuty a to samé platí pro imperativní předponu slovesa.

Reakce na příkazy, hlášení stavu

Reakce na příkazy a hlášení stavu jsou taktéž často ořezána.

PK: So'wI' vIchu'ta' - Aktivoval jsem maskovací zařízení.
So'wI' chu'lu'ta' - Maskovací zařízení bylo aktivováno.
OK: So'wI' chu'ta' - Maskovací zařízení aktivováno.

PK: jIyajchu' - Rozumím jasně.
OK: yajchu' - Rozumím.

Tento poslední příklad ve své ořezané formě postrádá zájmennou předponu jI- - Já a je nejlépe odpovědí na otázku v ořezané formě, třeba yaj'a' - Rozumíš? (porovnej s bIyaj'a').

Nátlak, rozrušení

Pokud je nutná okamžitá akce nebo hrozí bezprostřední nebezpečí, dochází k odloučení veškerých zájmenných předpon. Toto platí i v případě, kdy je mluvčí z nějakého důvodu rozrušen.

PK: qama'pu' vIjonta' vIneH - Chtěl jsem zajmout vězně.
OK: qama'pu' jonta' neH
(qama'pu' - vězni, vIjonta' - já je zajmul, vIneH - já je chci)

Z kontextu je zřejmé, že mluvčí je ten, kdo chce a zajímá, tudíž zájmenná předpona vI- - Já zde není.